Jdi na obsah Jdi na menu
 


Brothers in Arms:road to hill 30

25. 8. 2007

Pecka nebo další průměrná střílečka?
Brothers  in Arms:  Road to Hill 30 (dále jen BiA) je 3D akční hra z pohledu  první osoby, zasazená  do tématu 2. Světové války. Na rozdíl od klasický stříleček jako Call of Duty neboMedal of Honor si tvůrci dali za cíl ukázat hráči reáliemi  podložený Obrazekpříběh a  lokace, na rozdíl od arkádovitosti dvou  výše zmíněných titulů. Hra začíná  Operací Overlord 6.  června roku 1944 seskokem na území Normandie v severní  Francii.  Znalci dějepisu nebo válečného filmu Zachraňte vojína Ryana si určitě vybaví  masakr při  vylodění na pláži Omaha, ale toho se ve hře účastnit  bohužel nebudeme (což není  nic divného vzhledem k tomu, že  jste výsadkáři a seskakujete padákem). Vžijete  se do role  výsadkáře Matta Bakera ze 101. výsadkové divize „Screaming  Eagles“,  které budete velet. A když říkám velet, myslím  to smrtelně vážně.
Nikdy jsem nechtěl být velitelem  jednotky
Přestože z toho  Baker moc velkou radost nemá,  spočine velení jednotky na jeho bedrech. A jak  takové velení  probíhá? Baker může současně velet dvěma jednotkám – jednotka  představuje třeba jen jednoho pěšáka, ale třeba i čtyři  nebo dokonce tank.  Rozkazy udílíte velice jednoduše pouze s  pomocí pravého tlačítka myši – stačí  stisknout, ukázat  na cíl a pustit. Cíl může být buď pouze místo, kam se mají  přesunou nebo třeba nepřátelská jednotka, na kterou mají  zaútočit. Pokud velíte  dvěma jednotkám, udílíte jim rozkazy  separátně a přepínáte se mezi nimi klávesou  Shift. Nutno  podotknout, že spolupráce se svými kolegy je klíčová a bez  nich  byste to daleko nedotáhli, takže pokud nechcete skončit  pod drnem po pár  sekundách, zapomeňte na samostatné nájezdy  á la Rambo.


Stejně jako v reálu je velice obtížné  trefit někoho, kdo se ukrývá  v nějaké úkrytu, je to skoro  nemožné i tady. Frontální útok na někoho, kdo se  krčí  za zídkou nebo jinou neprůstřelnou překážkou je téměř jistá  sebevražda,  takže na to musíte fikaně. Od toho tady máte  právě svoji jednotku. Většinu času  budete mít k dispozici  dva týmy – „fire team“ a „assault team“ .Zatímco jednomu  dáte rozkaz pálit na nepřítele v úkrytu, kterého tím zastrašíte  (jen blázen  vystrčí hlavu, když na něj někdo střílí),  s druhým si zmetky v zákopu pěkně  obejdete a nic netuše je  odpravíte zákeřně zezadu. Hra je koncipována tak, aby  vždy  existovala nějaká cesta, jak se dostat nepříteli do zad a v  tom je právě  kouzlo celé hry.
Vaši  parťáci se chovají přesně tak, jak jim  přikážete a nedělají  žádné blbosti. Nezasekávají se o překážky, nenechají se  bezdůvodně postřílet a střílí krátkými dávkami kombinovanými  s krytím.
Já nebýt hloupý
Umělá inteligence  je kořením celé hry a  nebudu přehánět, když řeknu, že  taková se jen tak nevidí. Pokud svůj tým pošlete  na nějaké  místo, budou cestou střílet od boku směrem do nepřátelských  řad, aby  se alespoň kryli a na místě sami naleznou před nepřátelskou  palbou ten nejlepší  úkryt. Totéž u nepřátel – pokud máte  převahu, ustupují, apod. Když je obejdete,  nebudou o vás skutečně  vědět do té doby, než na sebe upozorníte. Vaši parťáci se  chovají přesně tak, jak jim přikážete a nedělají žádné  blbosti. Nezasekávají se  o překážky, nenechají se bezdůvodně  postřílet a střílí krátkými dávkami  kombinovanými s krytím.  Pokud ovládáte tank, je to stejné. ObrazekHlavní dělo sice  ovládat  nemůžete, ale můžete vylézt na tank a chopit se ovládání  kulometu, který  má ale bohužel omezený úhel působnosti,  takže pokud je tank nevhodně otočen,  neuvidíte také nic.  Umělá inteligence si tedy zaslouží jasnou jedničku.

Realita za každou cenu
Při  tvorbě BiA byl jedním z  hlavních cílů autorů ukázat hráči  2. Světovou válku z pohledu výsadkáře přesně  tak, jak to  bylo ve skutečnosti. Nejen že si ke spolupráci přizvali válečného  veterána - plukovníka Johna F. Antala, který měl za úkol  dohlížet nad  historickými reáliemi, apod., ale také vymodelovali  krajinu přesně podle  dobových fotografií a leteckých i normálních  snímků ze současnosti. Plukovník  tak vzal kluky z Gearboxu  na armádní střelnici, kde jim ukázal pravé zbraně,  které  byly ve 2. Světové válce používány. Zvuky, které tak ve hře  uslyšíte jsou  nahrány přímo z těchto unikátních kousků  a graficky byly podle nich také  vymodelovány. Vývojáři si  z nich pěkně zastříleli a jejich vlastnosti tak přesně přenesly do hry, takže  až se budete  divit, proč ten Thompson kope že by vám mohl  vyrazit zuby, není to chybka v  enginu, ale realita! Většinu  zbraní, se kterými se ve hře setkáte máte v  samostatných  tabulkách okolo.

Jak  už jsem poznamenal výše, snažili se autoři reálně zpracovat  i terén.  Získali spousty dobových fotografií, najezdili spousty  kilometrů po severní  Francii a své poznatky dokonale implementovali  do hry. Během osmnácti misí,  které ve hře projdete nachodíte  spousty kroků po skutečné severní Francii. Po  dokončení  každé mise se vám zpřístupní nějaký bonusový materiál,  ve kterém  naleznete nějaké dokumenty o tvorbě hry, postavách,  apod. a také porovnání  dobových fotografií s herním enginem  u kterých je skutečně znát, že autoři zde  odvedli pořádný  kus práce. Design misí tak nejsou jen tak narychlo vytvořené  úrovně, ale skutečný terén, kterým výsadkáři ze „Screaming  Eagles“  procházeli.

Válka není žádný mejdan
Vzhledem  k tomu, že realita je  tady to hlavní, nejedná se o žádnou  oddechovou záležitost na chvilky mezi mytím  nádobí a čaji  o páté. Hra je celkem obtížná a umocňuje to fakt, že nelze  ukládat  kdykoliv a je zde pouze systém checkpointů. Sami tvůrci  ale uznávají, že válka  není fér, ale počítačová hra  by měla být, takže pokud budete nějaký úsek  opakovat vícekrát,  nabídne vám hra kompletní vyléčení vás a vašich  spolubojovníků  a doplnění munice. Rovněž na začátku každé mise bude vaše  skvadra  kompletní, přestože jste dříve třeba o někoho přišli.  Standardně máte dokonce  vypnutý zaměřovač, ale ten lze naštěstí  v nastavení hry zapnout, protože jinak  by to bylo opravdu maso.  Pokud uvidíte nepřítele, objeví se nad ním červený  Obrazekpuntík,  takže o něm budete vědět (drsoni tuto volbu vypnou). Další  pomůckou je  tzv. „Situational Awareness View“, co je něco  jako rozhled po bojišti. Hra se  pozastaví a vy se můžete z  výšky rozhodnout, kudy půjdete nebo kde je nepřítel  (za předpokladu,  že už jste ho zahlédli). Bohužel v tomto pohledu hra stojí  a vy  nemůžete udílet rozkazy, takže jsem tuto vychytávku  použil pouze asi  dvakrát.
Reálné i zpracování?
Grafická  stránka BiA je jedním  slovem parádní. Co se týká designu,  tak tady není hře co vytknout vzhledem k  faktu, že je téměř  vše perfektně vymodelováno podle skutečnosti. Modely postav  jsou prvotřídní – každý vypadá jinak, mají vlastní mimiku,  chování, apod.  Grafika se prostě povedla a obsahuje všechny  moderní technologie (tzn. že s  GeForce4 MX se nechytáte). I  přes tento fakt mi hra nepřišla nijak zvlášť  náročná  a na své GeForce4 Ti 4200 jsem ji plynule hrál v 800x600 na téměř  plné  detaily.
Ruku v ruce s výtečným grafickým zpracováním  jde i zvuková stránka hry. Vše  je opět ze skutečnosti a například  zvuky zbraní byly nahrány také na střelnici.  K namluvení  také nemám jedinou výtku, vše je jak má být, takže uslyšíte  drsnou  vojenskou mluvu, která pro nějaké to méně slušné  slovo jde daleko asi jako  štamgast k výčepu. Trošku zamrzí  absence hudby (hraje pouze v hlavním menu a v  animacích), ale  v těžkých bojích byste ji stejně asi moc nevnímali.